Tisková zpráva: Výzkum postojů mladých Čechů k lidským právům a právům ohrožených menšin 2022

Ve 3. čtvrtletí roku 2021 byl realizován výzkum agenturou Median, jehož cílem bylo změřit změnu postojů mladých lidí. Dotazníkové šetření bylo realizováno na dvou cílových podskupinách – a to na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 15-30 let a 21-36 let metodou CAWI na online panelu společnosti Median.

Návaznost výzkumu na Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti z roku 2014

Tento výzkum navazuje na předchozí dotazníkové šetření k dané problematice v rámci projektu Kampaň proti rasismu Srovnání s výzkumem z roku 2014 bylo provedeno na stejně definované skupině respondentů, s adekvátním věkovým posunem (15-25 let v roce 2014, 21-31 let v současném výzkumu). Tito respondenti byli vybráni z obou hlavních cílových skupin projektu, pokud svým věkem spadali do uvedeného rozmezí, a struktura respondentů byla následně dovážena, aby odpovídala struktuře z roku 2014.

Tematické oblasti výzkumu

Výzkum se zaměřuje na tyto oblasti:

• Experimentální otázky, které zjišťují, zda jsou různé situace hodnoceny stejně nebo odlišně, pokud je zmíněna etnicita nebo náboženství aktéra;
• Osobní a zprostředkované zkušenosti s příslušníky menšin;
• Vnímání obsahu pojmu násilí z nenávisti;
• Vztah k jednotlivým skupinám ve společnosti (hodnocení soužití, dostatku informací, vnímání při osobním a veřejném kontaktu, hodnocení jejich postavení v ČR);
• Vnímání kampaně Hate Free;
• Postoje k otázkám lidských práv, z nichž se odvozuje klíčový indikátor – podíl osob z cílové skupiny s pozitivním vztahem k lidským právům.

U otázek, které se opakují z roku 2014, je komparace uvedena hned za vyhodnocením aktuálních výsledků otázky. Grafy v této zprávě jsou založeny na porovnání dvou hlavních cílových skupin projektu (15-30 let, 21-36 let) a na komparaci výsledků z let 2021 a 2014 – u grafu je vždy uvedeno, co je v daném případě komparováno, a tam, kde je to možné, je barevně odlišeno, o jakou variantu se jedná. 

Komentář k výzkumu si můžete poslechnout HateFree Talk s Martinou Veverkovou, výzkumnicí z firmy Median.

Vybrané výsledky 

Příspěvek pro trojčata ano, nikoli však romské matce

Otázky pokládané ve výzkumu zjišťují, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry. Polovina z dvou tisíc respondentů tak u dané situace získala informaci, že byl aktér například Rom, druhá polovina byla vystavena bezpříznakové situaci, kdy nebyla etnicita aktéra zmíněna.

Ukázalo se například, že zatímco na realitní inzerát odpoví Filip Novák, nemá problém mu byt pronajmout 73 % respondentů. Pokud se zájemce představí jako Erika Demeterová, problém s tím nebude mít už jen 45 %, resp. 37 % lidí ze starší skupiny. Oproti roku 2014, kdy kampaň začala, jde však o mírné zlepšení. 

S jednorázovým finančním příspěvkem matce, které se narodila trojčata, by souhlasila zhruba polovina respondentů, pokud je však matkou Romka, přiznalo by jej pouze 17 % (resp. 13 %) odpovídajících.

Pokud by došlo k vykradení trafiky 17letým chlapcem, v případě romského pachatele by ho poslalo do vězení 36 % respondentů, v případě, kdy jeho etnicita nebyla zmíněna, patří pachatel za mříže jen podle 25 % dotázaných. Oproti roku 2014 však došlo opět ke zlepšení. Tehdy by romskému mladíkovi dalo nepodmíněný trest odnětí svobody 47 % lidí (oproti 35 % u nepříznakové varianty otázky).

„Postoje k Romům se ve srovnání s rokem 2014 tedy částečně zlepšily. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni silně negativně,” hodnotí výsledky Lukáš Houdek, manažer HateFree Culture. „Zhruba polovině dotázaných by vadili na postu starosty v jejich obci, jako sousedé a také kdyby se měli přiženit či přivdat do bližší rodiny. Nejpřijatelnější jsou Romové jako spolupracovníci nebo jako dárci krve,” dodává.

K Vietnamcům shovívavější, s ruským starostou by měli Češi problém

Velmi pozitivně hodnotí respondenti naopak vietnamskou menšinu. V některých případech mají dokonce tendenci jim oproti majoritě „nadržovat”.

V situaci podezření na krácení daně respondenti u vietnamského podnikatele častěji předpokládali, že muselo dojít k nevědomé chybě, než v případě podnikatele, který Vietnamec není. Mírnější postih by také dali za neomluvené hodiny ve škole vietnamského žáka oproti nevietnamskému.

Pokud jde o ruskou menšinu, mladí Češi ji obecně nevnímají jako problematickou, v odpovědích se však rusofobie ukazuje. Ruským spoluobčanům by například respondenti vyměřili výrazně vyšší pokutu za poškození hospody, téměř polovině by pak vadil ruský starosta či starostka.

Soužití s muslimskou menšinou hodnotí lidé v průzkumu převážně negativně, zároveň ale přiznávají, že například oproti romské menšině o jejich životě v Česku mnoho nevědí. 

Vyšší povědomí o hoaxech i násilí z nenávisti

Oproti roku 2014 mladí Češi méně věří mýtům na adresu Romů, na něž se vedle jiných právě kampaň HateFree Culture ve svých aktivitách zaměřila. „Výrazně méně respondentů pokládá za pravdivé zprávy o nároku na vyšší dávky speciálně pro romské rodiny, důchodech i bez odpracovaných let či lécích zdarma v rámci státní podpory,” říká Lukáš Houdek.

K posunu došlo také v citlivosti k projevům násilí z nenávisti. Zatímco napadení Romů skupinou neonacistů na autobusové zastávce považuje za předsudečné násilí takřka stejné množství respondentů jako v roce 2014, verbální projevy a projevy v online prostoru jsou častěji vnímány jako projev násilí z nenávisti. Ukázky rasistických vtipů nebo příspěvků na sociálních sítích hodnotí mladí Češi daleko více jako urážlivé a méně jako vtipné.

Výzkum tak prokázal, že se povědomí o fenoménu jiného než fyzického násilí zvýšilo. Respondenti jsou také více přesvědčeni, že by se nenávistné komentáře na internetu neměly nechávat bez postihu.

Mladí Češi lidská práva vnímají, kampaň HateFree Culture je podle nich užitečná

Data ukazují, že 71 % mladých lidí ve věku 15–30 let má kladný přístup k dodržování lidských práv a k rovnému přístupu k lidským právům i pro diskriminované menšiny. 88 % respondentů považuje násilí z nenávisti za velké nebezpečí pro celou společnost.

V postoji k lidským právům byli téměř vždy negativnější vyučení a středoškoláci s maturitou a také platil efekt věku – čím mladší, tím více dbají na dodržování lidských práv a zjednání nápravy v případě jejich porušení. U většiny z nich platilo, že pozitivnější postoje zastávaly ženy a příslušníci specifických skupin či subkultur.

Z konkrétních lidskoprávních otázek projevují respondenti největší míru podpory odškodnění za nedobrovolné sterilizace romských žen, pozitivně se staví i ke zrovnoprávnění gayů a leseb v otázce manželství a umožnění adopce dětí homosexuálním párům.

Výzkum vystavil uspokojivé vysvědčení samotné kampani HateFree Culture. Tři čtvrtiny respondentů, kteří kampaň zaznamenali, vnímají její aktivity pozitivně (jako užitečnou, sympatickou, zveřejňující zajímavé informace a příběhy). Ti, které zasáhla, pak v dalších bodech šetření vykazují nižší míru předsudků než ti, kteří ji neznají. Zná ji přitom zhruba 40 % mladých Čechů.

„Výsledky výzkumu nás samozřejmě potěšily, protože ukazují, že dlouhodobá kampaň tohoto typu, ve spolupráci s dalšími aktéry, dopad mít může. A že je možné s postoji veřejnosti pracovat. Naším úkolem je nyní zapracovat na tom, abychom zasáhli ještě větší množství mladých lidí než dosud,” uzavírá Lukáš Houdek z HateFree Culture. 

Kompletní výzkumná zpráva je volně ke stažení.