Tisková zpráva: Výzkum postojů k lidským právům a menšinám 2023
![Tisková zpráva: Výzkum postojů k lidským právům a menšinám 2023 Tisková zpráva: Výzkum postojů k lidským právům a menšinám 2023](/img/blog/big/655ccf4e89f8c.png)
Mladí lidé do 30 let jsou vůči Romům stále tolerantnější, ukazuje časosběrný výzkum
Za posledních deset let došlo k výraznému posunu vnímání a citlivosti mladé generace vůči různým menšinám žijícím v ČR. Potvrdil to výzkum agentury Median, který si od roku 2014 nechává opakovaně zpracovat vládní kampaň HateFree Culture. Podle výsledků posledního šetření z roku 2023 došlo k největším změnám v postojích vůči Romům, výzkum se však zaměřuje i na vnímání Vietnamců, Rusů, Ukrajinců, muslimů, queer lidí a osob bez přístřeší. Zároveň ukazuje, že mladí méně reagují na hoaxy, mají nižší pochopení pro rasistické vtipy a vnímají pozitivně lidská práva menšin.
Letošní dotazníkové šetření se zabývalo postojem občanů a občanek od 15 do 30 let k jednotlivým menšinám a sociálním skupinám. Z velké části opakovalo otázky z výzkumů z let 2014 a 2021, aby v nich bylo možné sledovat vývoj.
Příspěvek pro trojčata ano, u romské matky je půlka lidí proti
Ve srovnání s roky 2014 a 2021 se v současnosti postoje k Romům posunuly k pozitivnímu vnímání, i když celkově jsou Romové stále ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni nejvíce negativně. V experimentálních otázkách, které zjišťovaly, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry, respondenti Romům stále neměří stejným metrem.
S jednorázovým finančním příspěvkem matce, které se narodila trojčata, by souhlasilo 84 % dotázaných. Ale pokud je matkou Romka, přiznalo by jí příspěvek pouze 58 % (v roce 2014 to bylo pouze 40 %). Podobný posun k lepšímu se projevil v otázce pronájmu bytu Romům – v roce 2014 by ho romskému nájemníkovi pronajalo pouze 31 % mladých lidí, v roce 2023 už celá polovina dotázaných.
![](/files/655cca042993c.png)
![](/files/655cd28de7fe0.png)
Nejpřijatelnější jsou Romové jako spolupracovníci nebo jako dárci krve, nicméně ke zlepšení došlo od roku 2021 téměř ve všech sledovaných parametrech sociální distance. Klesl také počet respondentů a respondentek, kteří vzájemné soužití s Romy hodnotí jako velmi problémové, a naopak se zvýšil počet těch, kteří soužití označili jako spíše nebo zcela bezproblémové.
„Postoje k Romům se skutečně zlepšují, mnohem pozitivněji je například vnímané, pokud by Rom či Romka žil(a) ve vašem městě nebo sousedství či uzavřel/a sňatek s vaším blízkým příbuzným. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni hůře,” hodnotí situaci Lukáš Houdek, manažer HateFree Culture.
Zhoršení postojů k Rusům i Ukrajincům
Ke značným změnám došlo v porovnání s předchozími vlnami výzkumu ve vnímání ukrajinské a ruské menšiny. Za problémové označuje vztahy s lidmi z Ukrajiny o 15 % více respondentstva než v roce 2021. U ruské menšiny činí tento nárůst dokonce 18 %. Zcela zásadně zesílil souhlas s výrokem: V posledních letech se jim dávalo v médiích příliš mnoho pozornosti a prokazovali jsme jim víc respektu, než by si zasloužili, a to v případě Ukrajinců o více než 30 % a v případě Rusů o 15 %.
Na druhou stranu výrazně narostl i relativní počet těch, kteří uvádí, že život lidí z těchto menšin je v ČR komplikovaný. V případě Rusů jde o nárůst o 27 %, u Ukrajinců o 15 %. U obou těchto skupin pozorujeme také zhoršující se tendenci v otázce sociální distance. Dle výzkumníka Aleše Kudrnáče ze Sociologického ústavu může být jednou z příčin zhoršení soustavné mediální pokrytí ruské invaze na Ukrajinu a situace ukrajinských uprchlíků v Česku, či vnímané kulturní a hmotné ohrožení.
![](/files/655cd21927340.png)
Tradičně nejpozitivněji vnímaní jsou Vietnamci
Stejně jako v předchozích výzkumech i nyní vyšel jako nejpozitivnější vztah mladé generace k vietnamské menšině, soužití s ní hodnotí téměř všichni dotázaní jako bezproblémové. V experimentálním příkladu podnikatele, který je podezřelý z krácení daní, jsou dokonce respondenti a respondentky příznivěji naklonění vůči vietnamskému podnikateli než vůči neutrální variantě této situace (ve srovnání s běžnou českou populací).
Na hoaxy o Romech už skočí málokdo
Od roku 2014 mladí Češi a Češky věří stále méně mýtům a poplašným zprávám (hoaxům) na adresu Romů.
„Výrazně méně jich pokládá za pravdivé zprávy o nároku romských rodin na vyšší dávky, o důchodech i bez odpracovaných let či lécích zdarma v rámci státní podpory,” říká Lukáš Houdek.
Například hoax o lécích zdarma pro Romy nyní označilo za lež 60 % respondentstva, v roce 2014 ho prokoukla jen třetina.
![](/files/655cd315bbbba.png)
Roste informovanost o násilí z nenávisti
Napříč časem u mladých lidí roste také informovanost a citlivost vůči předsudečnému násilí, tedy násilí z nenávisti. To je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči skupině, kterou v jejich očích reprezentuje napadený.
Situaci, když někdo někomu nadává, že je úchylný buzerant, považovalo za násilí z nenávisti v roce 61 % dotázaných, letos počet narostl na 74 %. Naopak v případě napadení taxikáře Romem více mladých lidí správně uvedlo, že o násilí z nenávisti nejde. Povědomí o tom, co je násilí z nenávisti, se u cílové skupiny postupně zvyšuje. Celkem 87 % respondentů ho považuje za velké nebezpečí pro celou společnost.
![](/files/655cd0e41cf0f.png)
Za rasistické vtipy je ban
Větší citlivost se letos projevila také u online projevů nenávisti a rasismu. Mladí lidé vykazují jednoznačně vyšší tendenci k aktivní konfrontaci v případě nevhodných výroků či vtipů na Facebooku. Připadají jim méně vtipné a daleko rasističtější a urážlivější než v předchozích letech. Nechtějí je tolerovat, jejich autora si odstraní z přátel nebo ho nahlásí Facebooku za porušování pravidel.
![](/files/655cc5627905c.png)
Kampaň HateFree Culture je méně pokrytecká než dřív
Mladá generace vystavila uspokojivé vysvědčení samotné kampani HateFree Culture. Zná ji zhruba třetina z nich, což je mírný pokles oproti předchozímu období. Tři čtvrtiny respondentů a respondentek, kteří kampaň zaznamenali, ji vnímají jako „užitečnou“ (což je stejný výsledek jako v předchozím období). Za sympatickou jí nyní označilo o 3 % dotazovaných více (74 %), jako pokryteckou ji vnímá o 7 % méně (24 %).
Kompletní výzkumnou zprávu najdete na webu www.median.cz.
Infografika s nejdůležitějším výstupy si můžete stáhnou na webu www.mistoprovsechny.cz .
O KAMPANI HATEFREE CULTURE
HateFree Culture je vládní kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti z dílny Agentury pro sociální začleňování. Oficiálně vznikla v roce 2014 na Úřadu vlády ČR, od ledna 2020 funguje na Ministerstvu pro místní rozvoj. V minulosti se zaměřovala ve velké míře na vyvracení hoaxů, aktuálně se věnuje zejména publicistické činnosti. Kromě zveřejňování článků a rozhovorů, kde dává prostor marginalizovaným skupinám a odborníkům, produkuje tematické kampaně nebo videa o inspirativních projektech a lidech. HateFree Culture je v současné době jednou z aktivit v rámci projektu Místo pro všechny, který mimo mediální kampaně zahrnuje také workshopy na školách zaměřující se na řešení konfliktů, komunikaci a multimediální vzdělávání a pomoc při komunikování složitých situací ve vzájemném soužití v regionech. Projekt financovaný z Norských fondů potrvá do dubna roku 2024.
KONTAKTY
Lukáš Houdek
manažer kampaně HateFree Culture
+420 604 463 676
Ivan Cuker
člen výzkumného týmu, Median
ivan.cuker@median.cz
+420 606 576 628